místo konání: Malá galerie Československého spisovatele, Brno (Brno-město) autor textu: Jan Skácel, Oleg Sus skupina: Křižovnická škola čistého Nejznámější z těchto společností se stala Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu. PhDr. Vladimír Borecký, člen tohoto sdružení a také zmíněné řimsologické společnosti, si v roce 1980 uvědomil, že podle propočtů Zvičinského nastalo 1500. výročí příchodu praotce Čecha na Říp. Na přelomu 60. a 70. let se Jirous stal teoretikem sdružení umělců Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. V té době se živil jako noční hlídač a pomocný dělník. V letech 1973–1974 byl s E. Brikciusem, J. Daníčkem a J. Kořánem odsouzen na deset měsíců do vězení za hospodské nedorozumění s majorem StB ve od roku 1963 Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu. poznámky. v roce 2018 vznikly a stále se doplňují webové stránky steklik.cz. prameny, literatura. Přírůstky Muzea umění Olomouc za léta 1985–1998 (katalog 1999); Jiří Kolář sběratel (katalog 2001); Antologie české poezie I. /1966–2006/ (2009); Česká vizuální poezie (ed. E. Krátká, 2013); Karel Malich (katalog 2013); Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (katalog 2015); Uhlem, štětcem, skalpelem Důležitým mezníkem jejich vztahu bylo sblížení se s výtvarnou skupinou Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu a s hudební skupinou The Plastic People of the Universe; té dělal později I. M. Jirous manažera, Věra Jirousová se podílela na výtvarné koncepci. He started this collaboration already during his studies at FAMU in Prague, where he graduated with the documentary movie named Antinomie (1973), in which he recorded the happenings of the Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu [The Crusader School of Pure Humour Without Jokes]. V roce 1963 pak společně založili Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu. Škola – tedy sdružení výtvarníků, spisovatelů, básníků a dalších umělců, kteří propojovali realitu všedního dne s uměním a happeningy – vznikla na jednom z pravidelných setkání v hospodě U Křižovníků. Souběžně se ovšem pohybovala v opozičních kruzích: spolupracovala se skupinou The Plastic People of the Universe, například pro ně napsala několik textů, byla tajemnicí volného sdružení Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Byla první manželkou Ivana Martina Jirouse. V roce 1963 pak společně založili Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu. Škola - tedy sdružení výtvarníků, spisovatelů, básníků a dalších umělců, kteří propojovali realitu všedního dne s uměním a happeningy - vznikla na jednom z pravidelných setkání v hospodě U Křižovníků. Ihzo.